Studie: Daň z nemovitostí ve světě a Česku

Parlamentní institut zpracoval studii na téma Daň z nemovitostí ve vybraných členských státech EU. Studie porovnává sazby a další parametry daně z nemovitostí v různých zemích EU. Ve většině zemí EU je sazba daně v kompetenci municipalit, pro které je také většinou příjmem do rozpočtu. Města tak příjmy z této daně využívají často na rozvoj a provoz infrastruktury v dané oblasti. V porovnání s většinou zemí EU je daň z nemovitostí v Česku nízká, výpočet pro byty a domy je v Česku poměrně složitý a je založen na velikosti objektu a lokalitě. Velká část poplatníků daně v Česku platí méně než 0,03 % z hodnoty nemovitosti určené k bydlení ročně. Naopak dle studie nejvyšší sazby má například Portugalsko až 7,5 %, Rumunsko až 5 %, Belgie až 3,97 %, Dánsko až 3,6 % či Maďarsko až 3,6 %.

Zdroj: Pixabay.com

Různé státy také umožňují různé zvýšení či naopak snížení nebo osvobození určitých nemovitostí nebo jejich vlastníků. Například ve Francii sazba daně u nemovitosti pro hlavní bydlení činí obvykle 0,2 %. U nemovitosti určenou pro druhé bydlení je sazba vyšší (1,2 % pro základ  daně v rozsahu 4573 až 7622 EUR a 1,7 % nad stanovený limit).

V Portugalsku u nemovitostí situovaných v městských oblastech, které nejsou využívány  déle než rok, může municipalita sazbu daně až třikrát zvýšit. Kromě toho je použita zvýšená sazba 7,5 % u nemovitostí ve vlastnictví daňových nerezidentů, tedy vlastníků nemovitostí v Portugalsku, kteří jsou daňovými rezidenty v zemi, území nebo oblasti s příznivějším daňovým režimem. Seznam těchto zemí, území nebo oblasti je stanoven vyhláškou ministerstva financí.

Sazba daně z nemovitostí v Rakousku je progresivní. Municipality mají pravomoc stanovit daň v rámci stanoveného limitu. Většina municipalit stanovila daň z nemovitostí ve výši 1 % ze standardní hodnoty nemovitosti. Tato daň z nemovitostí je stanovena  např. ve Vídni, která z ní financuje také vlastní výstavbu městských bytů. Ve Vídni se tak platí zhruba třicet krát vyšší daň z nemovitosti než v Praze. I tak je Vídeň velmi zadlužena, dluh dosahuje výše zhruba 10,5 mld. EUR.

Druhá studie Parlamentního institutu s názvem Využití prázdných budov v perspektivě českého právního řádu a v komparativní perspektivě poté hlouběji popisuje problematiku prázdných budov.

V Belgii byla za účelem zabránění zhoršování prostředí ve Flandrech zavedena daň za zchátrání domů, pokud je budova nebo dům registrována 12 měsíců po sobě jako chátrající budova. Obce mohou rovněž zdaňovat neobydlené domy a budovy. Pokud obce tak neučiní, může danou daň vybírat  region. Rovněž může správní orgán uložit majiteli sankci v případě, že poskytuje ubytování v neobyvatelné budově. Regionální správní orgány dále mohou opatřením donutit vlastníka neobyvatelného domu k renovaci domu. Podrobnější srovnání s Belgií přináší tato rigorózní práce.

Francouzské právo umožňuje uplatnění daně z tzv. „nevyužívaných obydlí“, jimiž se rozumí obydlí, která nejsou obsazená po dobu jednoho roku, nebo která se nachází v obci o více než 50 000 obyvatelích, v níž je omezený trh s nemovitostmi.

Ve Velké Británii mají orgány samospráv celou řadu prostředků, jakým způsobem řešit problémy prázdných budov. Tyto orgány mají zpravidla úředníka, který se zabývá problémy souvisejícími s prázdnými budovami. Orgány za prvé mají pravomoc identifikovat prázdné budovy prostřednictvím přístupu k daňovým údajům, ze kterých vyplývá případné využívání budovy. Samosprávy nemají povinnost vydávat strategie týkající se využívání prázdných budov, nicméně vydávají strategii bydlení, ve které může být problematika prázdných budov zahrnuta. Samosprávy mohou využít povinného odkupu nemovitosti, ke kterému se může samospráva  uchýlit v případě, že existuje relevantní právní základ (např. z důvodu bytové politiky). Podmínkou rovněž je, že takový odkup je ve veřejném zájmu. V Anglii a Walesu existuje možnost zvýšit daň u prázdných nemovitostí. K dispozici je také studie pro Londýn.

Řešení problematiky bydlení i pomocí daňového systému používají v mnoha velkých a ekonomicky vyspělých městech. Jedná se například o Paříž, Vancouver, Hong Kong, Singapur a jiné. Jde tedy často o nejžádanější města světa dle většiny žebříčků, mezi které se řadí také Praha. V České republice je dle platného občanského zákoníku možné vyvlastnit nemovitost, o kterou se nikdo alespoň 10 let nestaral. Tento článek pouze zpřístupňuje veřejnosti podrobnější odborné analýzy, které ukazují řešení problému v mnoha částech světa – především EU. Problematiku lze řešit jistě i pozitivními motivacemi.



Pridat.eu


RSS komentářů

K článku není žádný komentář

Přidání komentáře





* tato pole jsou povinná